Soukromé bezpečnostní agentury dnes hlídají majetek firem i soukromníků, doprovázejí peněžní převozy, zajišťují pořádek na akcích nebo instalují kamerové systémy. Přesto v České republice stále chybí samostatný zákon pro bezpečnostní služby – vše se řídí obecným živnostenským zákonem. Již od 90. let se tak ostraha majetku a osob považuje za běžné podnikání. Zákon o SBS, který by jasně vymezil pravomoci a kontrolu, se připravuje už třicet let, ale zatím neprošel legislativním procesem.
Vznik a licence agentury v ČR
V České republice může poskytovat ostražné služby pouze firma s příslušnou koncesí. O koncesi „Ostraha majetku a osob“ se žádá na obecním živnostenském úřadu. Licence obvykle platí 10 let a opravňuje k široké škále činností:
- Ostraha budov a areálů (nemovitosti, sklady).
- Přeprava hotovosti a cenností.
- Ochrana osob (bodyguarding).
- Dozor na veřejných akcích (Event Security).
- Provoz pultů centrální ochrany (PCO).
Pravomoci a omezení zaměstnanců
Zásadní informací pro klienty i veřejnost je, že pracovníci bezpečnostní agentury nemají žádné zvláštní „policejní“ pravomoci. Působí v rozsahu práv běžného občana, který chrání majetek.
Co strážný v ČR smí a nesmí?
Preventivní prohlídky: Mohou provádět kontrolu tašek či osob při vstupu/výstupu, ale pouze v souladu se zákoníkem práce nebo občanským zákoníkem (na základě smluvního vztahu, např. návštěvní řád), a vždy se zachováním lidské důstojnosti.
Použití síly a zbraně: Strážný se řídí trestním zákoníkem. Zasahovat může pouze v:
- Krajní nouzi (§ 28 TZ): Odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem.
- Nutné obraně (§ 29 TZ): Odvrací přímo hrozící nebo trvající útok.
Použití teleskopického obušku nebo zbraně je dovoleno pouze v těchto mezích a musí být přiměřené.
Kontroly a sankce
Činnost agentur kontrolují živnostenské úřady. Mohou nařídit inspekci, ověřit vedení dokumentace či uložení zbraní. Při vážném porušení (např. práce bez koncese) hrozí pokuty v řádech milionů korun nebo zrušení živnosti. Policie ČR řeší případné trestné činy jednotlivých zaměstnanců (zneužití pravomoci, ublížení na zdraví).
Srovnání se zahraničím: Kde je tráva zelenější?
Zatímco ČR spoléhá na volnější živnostenský zákon, v zahraničí je regulace často přísnější a centralizovaná.
| Země | Legislativní rámec | Specifika a dohled |
|---|---|---|
| Slovensko 🇸🇰 | Zákon č. 473/2005 Z.z. o soukromé bezpečnosti. | Přísná kontrola Ministerstvem vnitra. Každý zaměstnanec musí mít průkaz odborné způsobilosti a licenci. Žádné "šedé zóny". |
| Německo 🇩🇪 | Gewerbeordnung (§ 34a). | Povolení vydává místní úřad (Ordnungsamt). Povinné zkoušky odbornosti (Sachkundenachweis). Stát má monopol na násilí – strážný je přísně limitován. |
| Velká Británie 🇬🇧 | Private Security Industry Act 2001. | Regulátor SIA (Security Industry Authority). Každý strážný musí mít SIA licenci (badge). Bez licence je činnost nelegální. Vysoký standard. |
| USA 🇺🇸 | Státní legislativa (liší se stát od státu). | Většina států vyžaduje licenci a výcvik. Strážný může být často legálně ozbrojen (po výcviku) a má širší pravomoci než v Evropě, ale nese vysokou odpovědnost. |
Závěr: Budoucnost oboru v ČR
V Česku nyní působíme v legislativně volnějším prostředí, což klade vyšší nároky na morální integritu a samoregulaci bezpečnostních agentur. Zákazník by měl agenturu hodnotit nejen podle ceny, ale i podle transparentnosti, kvality výběru zaměstnanců a dodržování zákonů. Zahraniční praxe ukazuje, že přísnější regulace (Slovensko, UK) vede k vyšší profesionalitě a důvěře veřejnosti.
